Den ruské agrese na Ukrajině trvá 1129. Na portálu wpolityce.pl podáváme zprávy o vašich událostech na frontě.
Přečtěte si více: Válka za dnem za dnem.
Pátek 28. března 2025
00:01. Většina evropských zemí nechce posílat své jednotky na Ukrajinu v rámci mírové mise
Většina evropských zemí otevřeně odmítá myšlenku vyslat své vojáky na Ukrajinu v rámci stabilizační mise navržené Francií a Velkou Británií nebo se zdržet jasného prohlášení. Země hraničící s Ruskem a Ukrajinou jsou rozhodně proti této myšlence.
Ačkoli na vrcholu spojenců Ukrajiny v Paříži s účastí evropských zemí, Kanady a Turecka, účastníci oznámili další podporu Kyjevu, mezi nimi nebyla jednomyslnost, pokud jde o posílání mezinárodních sil na Ukrajinu v případě příměří.
Evropské země zaujímají negativní nebo skeptické postavení, pokud jde o myšlenku začlenění svých vojáků do mise navržené Francií a Velké Británií.
Německý kancléř Olaf Scholz vyjadřuje omezení ohledně účasti vojáků jeho země v takovém závazku. Po setkání na summitu v Paříži zdůraznil, že v této fázi nebylo vůbec jasné, zda by takové mírové síly vůbec existovaly a v jaké formě.
Zaměřujeme se tedy na to, co samozřejmě
– řekl politik.
Italská vláda již dlouho opakuje, že na Ukrajinu neposílá žádné vojáky. Předseda vlády Giorgia Meloni to ve čtvrtek v Paříži znovu uvedl. Jak její kancelář zdůraznila po zasedání v Paříži, šéf vlády poukázal na to, že zárukám pro Ukrajinu musí být uděleny „v euroatlantickém kontextu“. Italské úřady poukazují na to, že budou podporovat mírovou misi pod OSN.
V polovině -Amerického premiéra Beglii Bart de Wever zdůraznil, že Ukrajina a zapojení USA přijaly trvalou mírovou dohodu. V tomto případě by Belgie mohla přispět k vytvoření multilaterálních mírových sil.
Vedoucí české vlády Petr Fiala zdůraznil, že debata o zasílání mírových sil na Ukrajinu je stále předčasná.
Téma je ve vzduchu, ale není na stole
Řekl v Paříži.
Uvedl, že všechny země se musí nejprve dozvědět podrobnosti o možném pozastavení zbraní, ale možná také o stavu vojáků, které by posílaly na Ukrajinu.
Norský premiér Jonas Gahr Stoere uvedl, že jeho země je zapojena do plánování zavádění bezpečnostních záruk a možného vytvoření bezpečnostních sil nebo podpůrných sil. „V této věci existuje stále mnoho nejednoznačnosti, ale účastníme se rozhovorů,“ řekl politik.
Premiéra Dánska Mette Frederiksen připustila, že je otevřena možné účasti své země v mezinárodních silách na Ukrajině, ale čeká, aby v této věci diskutovala o podrobnostech. „Zatím nemůžeme říci, zda bychom se my, Danes, měli připojit k této výzvě,“ zdůraznila.
Předseda vlády Švédska Ulylf Kristersson, který si všiml, že „posílat pozemkové síly na Ukrajinu lze pečlivě zaslat stejné téma.“ Malé kroky jsou podniknuty a to je pozitivní, “řekl.
Finské úřady již oznámily, že na Ukrajinu neposílají své vlastní vojáky.
Finsko jako pohraniční stát neposílá své vojáky na Ukrajinu a postavení vlády je v této věci jasné
– Řekl hlavu finské vlády v parlamentu v polovině do března.
Prezident Alaxander Stubb řekl podobně a zdůraznil, že je finskou povinností jako země s dlouhou hranicí s Ruskem, je obranou NATO na severu. Podle něj je aliance „porozumění“, že pohraniční země mohou podporovat Ukrajinu jinými různými způsoby.
V Estonsku a Lotyšsku probíhají diskuse o posílání vojáků na Ukrajinu a sporným problémem je formát mise, tj. Zda by to byl mír, vojenská operace, došlo by v NATO nebo nezávisle a kdo by zaručil bezpečnost odeslaných vojáků.
Evropské bezpečnostní síly na Ukrajině jsou nutností – uvedl ve čtvrtek prezident Litvy Gitanas Nauseda. Politik však nespecifikoval, zda se litevští vojáci zúčastní takové mise.
Vláda v Lisabonu by byla připravena nasměrovat své jednotky na Ukrajinu v rámci stabilizační mise v situaci podobného kroku od jiných zemí EU. Úřady v Madridu se zase dosud zdržely jasného prohlášení o vysílání vojáků, takže jejich rozhodnutí bylo závislé na pokroku mírového procesu a USA a EU.
Řecko neposílá sílu na Ukrajinu – uvedl premiér Kyriakos Micotakis po čtvrtečním vrcholu vůdců EU v Paříži. Rovněž posoudil, že téma mezinárodní mise odvrátí pozornost od hlavního cíle konce války co nejdříve.
Slovinský premiér Robert Golob poukázal na to, že jeho země se nezúčastní žádné koalice dobrovolníků a nebude se na ní účastnit.
Pokud by se však koordinace měla zabývat organizacemi, jako je OSN, Slovinsko by vážně zvažovalo účast na udržování míru, protože role a mandát OSN jsou vždy jasné a demokraticky definovány
Vysvětlil.
Začátkem března ministr obrany Kanady Bill Blair řekl, že jeho země byla „připravena“ poslat vojáky na Ukrajinu, pokud byl oheň pozastaven.
Zástupci vlády ve Varšavě již oznámili, že Polsko neposílá jednotky na Ukrajinu v rámci stabilizační mise. Na konci února však hlava ministerstva zahraničních věcí Radosław Sikorski uvedl, že Polsko bude základnou logistické podpory zemí, které se rozhodnou poslat armádu.
Rumunské úřady také vyjádřily negativní postavení posílání pozemkových sil na Ukrajinu.
Během vrcholu v Paříži předseda vlády Velké Británie Keir Starmer oznámil, že vojenští velitelé z Velké Británie navštíví Ukrajinu, aby vyvinuli plány na vyslání vojáků do této země spolu s týmy z jiných zemí.
červená/pap/x/fb