První uspořádal své životy do místa do té míry, že nemají zájem o návrat. – Vždycky najdu práci, norský zákon mě silně chrání a je stále sociální. Díky tomu se cítím v bezpečí – říká Adam, který má norskou manželku a teče jen na sever, aby prodal dům po její babičce, takže se nebudou muset starat o splácení půjčky, která se v posledních letech zvýšila o téměř 100 procent.
V Norsku to bylo drahé
Druhou skupinou polských emigrantů jsou ti, kteří by se chtěli vrátit, protože se zde cítí cizí a navzdory svému úsilí nenašli norské přátele. Rozhodli se však zůstat, protože jejich osud šel – rozloučili se s partnery, kteří se nechtějí vrátit a děti chodí na norské školy. – Norský život byl pro mě největším překvapením, když mi po osmi letech soused poprvé řekl „ahoj“. To je to, jak vypadají kontakty s Norskými. Možná zde žijeme dobře ekonomicky, existují pěkná krajina, ale cítíme se odcizeni – říká Filip, který postrádá Polsko, ale zůstal v Trondheimu pro svou dceru.
Barnaba a Hela, kteří si půjčili a koupili si malý dům půl hodiny od Trondheimu, si nedokážou představit návrat. Jsou zde pro přírodu, ale také pro pohodlí života. – V Polsku to bylo velmi, velmi drahé – říkají, ale po chvíli dodají, že ceny stoupaly v Norsku. – Před 10 lety to bylo mnohem snazší, pro platbu bychom si mohli koupit více, pronájem bytu nebo domu na dobrém místě bylo levné. Bylo možné normálně jíst a dát ho na pěkný výlet. Dnes musíme žít skromnější a pracovat více – přidávají.
Studie provedená ústředním statistickou úřadem ukazuje, že v předchozím roce měli Norsko téměř 9 procent problémy s únikem základních nákladů a téměř 22 procent. (Téměř 1 milion lidí) prohlásilo, že neočekávané výdaje 20 000 norských korun (7 100 PLN) by byly nesnesitelné.
Polsko z pohledu Norska je dva zákopy
Barnaba sleduje polský politický a společenský život již několik let a podle jeho názoru byla úroveň polarizace v Polsku absurdní. „Jsem v rozpacích chováním obou stran politického sporu,“ říká. – Země se rozdělovala do dvou táborů a možná třetí, menší, nazýme to Konfederace, ale také postrádá plán koherentního sociálního systému. Lidé v Polsku jsou uvízli v Klincz. Vládci se vykopali před lety a nejsou nižší než jejich pozice. V jejich činech nelze vidět žádnou vizi. Chybí mi slova, abych popsal drzost a hrubost propagandy Pisów, která trvala osm let. Kromě toho v Polsku po celá desetiletí probíhá nepřetržitě pro velký cvalu a kultura Zap *** si vede skvěle – věří.
Barnaba dodává, že v Polsku chybí místo, které by se stalo platformou pro dohodu pro obě strany konfliktní společnosti. – Neexistuje jediná instituce, která má pravomoc na obou stranách, něco takového není ani ústavním tribunálem – říká Barnaba.
V Norsku však pokračuje, po celá léta existuje sociální jistota, že stav sociální péče je stejně jako lidé žijí nejlépe. – Nikdo zde ani zpochybňuje. Pokud dojde k debatě o tomto tématu, pak se lidé spíše zajímají, jak zlepšit přerozdělení zboží a regulovat sociální výhody – říká.