Tato studie však má významnou nevýhodu – byla provedena na velmi malé skupině kvůli méně než 2 000. lidé. Podle odborníků nestačí, aby byli zohledněni při vývoji doporučení pro lidi, kteří bojují s nadbytečným kilogramem.
Francouzský paradox
Víra, že mírné pití může být prospěšné pro zdraví až do 80. let. Pak vědci zjistili, že Francouzi, kteří pijí červené víno s téměř každým jídlem, jsou méně vystaveni srdečním onemocněním, přestože jejich strava je bohatá na nasycené tuky. Jedí hodně sýra. Tento rozpor byl nazýván francouzským paradoxem. A to bylo vysvětleno přítomností antioxidantů ve víně, které zajišťují zdravotní přínosy.
Pozdější studie ukázaly, že nejen víno slouží zdraví, ale časté pití malého množství jakéhokoli alkoholu může být také dobré pro zdraví. Lidé, kteří pijí alkohol v malém množství – jedna sklenice denně – žijí déle než zcela abstainery.
Studie potvrzující existenci slavného francouzského paradoxu však byla vystavena chybě. – Ukázalo se, že ve skupině abstinentů bylo mnoho anonymních alkoholiků a lidí, kteří nedoporučovali pít alkohol z různých zdravotních důvodů. V současné době se ukázalo, že alkohol zkracuje životnost i v nejmenším množství a zvyšuje riziko mnoha nemocí – přidává Prof. Piotr Jankowski, kardiolog z oddělení interního lékařství a gerontokardiologie postgraduálního lékařského vzdělávacího centra, v nemocnici prof. W. Orłowski ve Varšavě.
K otázce, pijte nebo nepijte, prof. Jankowski odpovídá bez váhání: – Nepijte. Alkohol je jed a každé množství je škodlivé. Podporuje mnoho srdce a cév, jako jsou hemoragické tahy nebo fibrilace síní. Existují choroby, ve kterých nebylo prokázáno, že pití jedné sklenice denně zvyšuje jejich riziko, ale to neznamená, že alkohol vede ke zdraví. Protože skutečnost, že nezvyšuje riziko některých nemocí, neznamená, že nezpůsobuje jiné zdravotní problémy.
Následuje ho Prof. Artur Mamcarz, kardiolog, vedoucí 3. kliniky interního lékařství a kardiologie Varšavské lékařské univerzity. -Existují studie, které ukazují, že mírné pití vína proti některým kardiovaskulárním onemocněním. Z pohledu veřejného zdraví však může jakákoli dávka alkoholu ublížit – říká Prof. Mamcarz. Víno a polyfenoly obsažené v něm zlepšují endoteliální funkce, které spojovaly vnitřní povrch krevních cév. To zvyšuje pružnost cév a brání ukládání aterosklerotického plaku. Na druhé straně však alkohol upřednostňuje již zmíněné hemoragické tahy nebo fibrilace síní.
V roce 2018 byla v časopise „Lancet“ zveřejněna zdravotní analýza téměř 600 000. lidé. Ukázalo se, že průměrná délka života lidí, kteří pravidelně vypili 10 a více nápojů týdně, byla o jeden až dva roky kratší než ti, kteří pil méně než pět nápojů. Příčinou jejich zdravotních problémů byla kardiovaskulární onemocnění, včetně mrtvice.
Karcinogen
Onkologové také doporučují pití alkoholu. Již v 80. letech byl alkohol i tabák klasifikován Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny jako karcinogenní faktor skupiny 1. To znamená, že vliv alkoholu na rakovinu byl vědecky prokázán a nevyvolává žádné pochybnosti. V současné době bylo v evropském kodexu rakoviny uvedeno sedm typů rakoviny, který je spojen s alkoholem. Jedná se o rakoviny úst, jícnu, krku a hrtanu, játra, tlustého střeva a prsu. Ale prof. Tadeusz Pieńkowski, onkolog, věří, že alkohol zvyšuje riziko vzniku všech rakovin a neexistuje bezpečný počet skokových nápojů z hlediska prevence antikancer. – Alkohol snižuje imunitu, způsobuje nedostatky mikroelementů, poškozuje orgány a v případě rakoviny prsu navíc zvyšuje sekreci endogenních estrogenů – říká Prof. Pieńkowski.
Estrogeny mimo jiné dávají signalizaci buněk hrudní žlázy, které mají sdílet, a čím častěji sdílejí zdravé buňky, tím větší je riziko, že v něm vzniknou nebezpečné mutace, a tak se zvyšuje pravděpodobnost vývoje rakoviny. V severní Evropě je téměř 5 procent případů rakoviny prsu spojeno se zneužíváním alkoholu a v Itálii a Francii – až 10 procent.
Octový aldehyd, který vzniká v důsledku trávení ethanolu, je zodpovědný za rozvoj rakoviny. Poškozuje DNA a zhoršuje přirozenou schopnost buněk opravit tyto poškození. Proto se zvyšuje pravděpodobnost mutací, které vedou k rakovině. Některé studie ukazují, že octa aldehyd také urychluje růst nádoru a zvyšuje riziko recidivy rakoviny.
Alkohol je nebezpečný zejména v kombinaci s cigaretovým kouřem. Usnadňuje a urychluje pronikání karcinogenů obsažených v něm. Ve stejnou dobu tyto dva stimulanty významně zvyšují riziko rakoviny ústní a krku. Pieńkowski připomíná, že se nemusíte opít, abyste zvýšili hrozbu rakoviny. – Tyto nepříznivé změny se vyskytují u lidí, kteří pijí mírně, tj. Jednu sklenici vína nebo plechovku piva denně. Bylo vypočteno, že takové mírné pití již několik let zvyšuje riziko rakoviny prsu o 10 procent. Kromě toho alkohol poškozuje všechny orgány, a to znamená, že mírně pití lidí, když dostanou rakovinu, mají horší prognózu – dodává prof. Pieńkowski. Odhaduje se, že asi 4 procenta všech rakovin jsou způsobeny nepřímo nebo přímo alkoholem.
Problémy s pamětí
Alkohol však nejsilněji ovlivňuje mozek. Je to jeden z hlavních rizikových faktorů pro demenci, způsobuje, že se paměť zhoršuje a někdy vede k poškození nervových buněk. Vědci z University of Wisconsin-Madison ukázali, že i malá sklenice vína nebo plechovky piva denní změny negativních změn v šedé, odpovědné za paměť a uvažování a bílý mozek, mimo jiné související s procesy učení. Testy zobrazování mozku ukázaly, že nejvíce postiženými oblastmi jsou frontální, parietální a ostrovní kůra, stejně jako časová oblast, mozkový kufr a mandlové tělo.
Mozková kůra přijímá a zpracovává nové informace pomaleji. Díky tomu je obtížné zaostřit. Více intenzivních epizod pití může mít dlouhodobé důsledky pro paměť. Vědci z University College London zveřejnili v „Neurologii“ výsledky studie, ve které ukázali, že alkohol může u mužů urychlit ztrátu paměti u mužů. Muži, kteří pil více než 2,5 nápoje denně, měli známky zhoršení kognitivních funkcí až o šest let dříve než muži, kteří vůbec nepili nebo nepili nejvýše jeden nápoj denně. Výsledky pro ženy nebyly jasné.
Mladí lidé jsou nejvíce náchylní k poškození mozku způsobené konzumací alkoholu. Intenzivní pití může narušit vývoj mozku. Zvyšuje riziko úzkosti, deprese a nízké sebevědomí a může také oslabit části mozku odpovědného za kognitivní funkce a regulaci emocí.
Tyto problémy pocházejí ze skutečnosti, že pod vlivem vína, piva nebo vodky se v mozku vyskytuje úroveň neurotransmiterů, které řídí chování, emoce a fyzickou aktivitu. Alkohol zvyšuje aktivitu kyseliny gama-aminomasloové (GABA). To je důvod, proč osoba „pod vlivem“ říká nezřetelně, zpomalila pohyby a dobu odezvy. Na druhé straně alkohol snižuje aktivitu glutamátu, který reguluje obsah dopaminu v centru ocenění mozku. To vytváří pocit potěšení. Pití lidí jsou společensky otevřenější a méně vyděšené, mají lepší dobře -a větší ochotu jednat.
Před více než dvěma lety ukončili vědci z University of Pennsylvania velkou studii, která pokrývala 36 000. lidé a ukázali, že pití i malého množství alkoholu stárne mozek. Padesátiletý, který pije v průměru o dvou pivech denně, má mozek o 10 let starší než jeho nepsaní vrstevníky.
Varovné štítky
Seznam zdravotních problémů vyplývajících z pití alkoholu se každý rok prodlužuje. Podle údajů WHO již existuje více než 200 nemocí. Jako jeden z prvních došlo k cirhóze jater. – Během druhé světové války, kdy bylo víno regulováno ve Francii, byla v této zemi nejmenší jaterní cirhóza – říká prof. Artur Mamcarz. V současné době mají Francouzi mnohem častěji problémy s jatery než obyvatelé jiných evropských zemí.
Problém pití se však nevztahuje pouze na starý kontinent. V loňském roce vědci z Pekingské univerzity zveřejnili v „Nature Medicine“ výsledky studie o dopadu alkoholu na rozvoj různých nemocí. Analyzovali údaje o životním stylu, včetně pití alkoholu a genetiky více než půl milionu obyvatel různých částí Číny. Studie ukázala, že alkohol zvyšuje riziko vzniku nejen rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění, ale také u takových onemocnění, která dosud nebyla spojena s alkoholem, jako je dna, katarakty nebo gastrointestinální vředy.
Všechny tyto důkazy o škodlivosti alkoholu znamenaly, že od roku 2026 v Irsku se na lahvích a alkoholu objeví štítky podobné těm, které jsou na balení cigaret. Mají varovat mimo jiné před kalorií, riziko rakoviny a onemocnění jater a důsledky pro těhotné ženy. Původci tohoto ustanovení doufají, že díky štítkům bude možné omezit spotřebu alkoholu v jejich zemi, ve kterém na začátku 21. století průměrný obyvatel opilý 14,3 litrů čistého alkoholu ročně.
Od té doby se konzumace alkoholu v Irsku snižuje. Je to podobné v jiných evropských zemích. V roce 1980 průměrný evropský opilý 12,7 litrů čistého alkoholu ročně a v roce 2020 – pouze 9,8 litrů. Ale v Polsku je trend opakem. Až do roku 2010 klesala konzumace alkoholu, ale pak to začalo růst. V roce 2020 se průměrný obyvatel naší země opil 11 litrů čistého alkoholu ročně – podle údajů OECD Health Statistics 2022.
Navzdory nesporným údajům o škodlivosti alkoholu je sklenice vína stále ve výživové pyramidě. – Existují také červené maso a vejce. Je to druh kompromisu, ale zároveň říkáme: buďte opatrní při pití alkoholu. Doporučujeme omezit pití silných nápojů. Říkáme: Pokud chcete pít, vypijte sklenku vína s jídlem, které bude bohaté na zeleninu a v dobré společnosti v příjemné atmosféře – radí prof. Mamcarz.